Jednou z hlavních činností našeho spolku je podpora akcí směřujících k obnově kostela sv. Ondřeje a okolních staveb v jeho areálu. Během dvou brigád v říjnu 2014 se podařilo odstranit nánosy suti z propadlého stropu a nálety křovin uvnitř márnice.
Na základě této aktivity přislíbila Kolínská farnost (tedy majitel kostela a okolí) pokračovat v obnově zničené stavby. Aktuální situaci a možnosti jak postupovat, jsme měli možnost podrobně probrat na setkání zástupců farnosti, obce Starý Kolín a našeho spolku SOS, které proběhlo 27. února 2015.
Postupně jsme prošli situaci kolem opravy samotného kostela, možnosti financování úpravy okolí kostela (obnova cestiček kolem hrobů, opravy schodiště z Kostelní ulice a další) a případné obnovy výklenkových kaplí a restaurování obrazů v nich. Farnost přislíbila možnost otevření areálu kostela pro veřejnost.
Nejlépe vypadá situace u márnice. V tuto chvíli se intenzivně dokončují práce na projektové dokumentaci k rekonstrukci objektu. Setkali jsme se přímo s projektantem akce, kterému jsme sdělili naši představu o využití objektu. Nadále nicméně zbývá to nejtěžší, tj. zajistit finanční prostředky pro vlastní realizaci opravy. V toto chvíli není tedy jasné, v jakém termínu by mohlo k opravě zdevastované márnice dojít.
Trvá náš záměr o využití objektu jako malé výstavní síně např. pro přiblížení historie obce a kostela, případně pro potřeby expozic jiných spolků v obci nebo školy. Snad se to v rozumném termínu podaří!
Z historie márnice:
Barokní márnice u kostela byla postavena někdy v polovině 18. století. V roce 1761 postihl Starý Kolín velký požár. K požáru uvádí Josef Tůma: „ Roku 1761 stihla St. Kolín zlá pohroma obecným požárem, kterýž strávil i krov kostelní a nábytek, zkazil věž i zvony, farní dům obrátil v rumy a všechen farní archiv přivedl na zmar.“ 1) Oprava požárem poničeného kostela, fary a márnice byla provedena kolínským stavitelem Josefem Jedličkou (1702 – 1784). Jedlička je podepsaný na návrhu opravy fary a márnice. Vypracoval společně s tesařem Matějem Volnerem plány a rozpočet ve výši 7600 zlatých a 33 krejcarů. 2) I když je Josef Jedlička archivně doložen pouze u opravy fary a márnice, pravděpodobně se podílel i na opravě samotného kostela.
Starokolínská márnice patří k běžnému typu těchto barokních staveb 3), které byly nejvíce stavěny v Čechách od 30. let 18. století do začátku století 19tého. Svými rozměry ( čtvercový půdorys 810 x 810 cm) náleží ke větším stavbám tohoto typu. Márnice byla někdy nazývána kostnicí, v tuto chvíli však nemáme žádný důkaz, který by dokládal tento způsob využívání objektu. V 19. století (možná hned na začátku nebo s požárem v roce 1840) došlo ke změnám užívání a asi i podoby stavby. Byl změněn původní strop, nově omítnut interiér, fasády a možná i krov.
Dnes se dá již také těžko určit, jaké bylo vnitřní vybavení nebo výzdoba márnice. Mohl zde být i jednoduchý oltář, každopádně se uvádí, že ve starokolínské márnici byl umístěn obraz Sv. Ondřeje mezi anděli (původně prý z oltáře v kostele). Jediným dokladem malířské výzdoby omítek je na západním okenním parapetu – červená i okrová malba nejasného motivu (pravděpodobně barokní).
Márnice přestala postupně plnit svoji funkci (tj. dočasné uložení lidských ostatků) a je známo, že ve druhé polovině 19. století fungovala již jen pro potřeby místních hasičů. V severní zdi je patrný vjezd – možná pro obecní stříkačku, dnes cihlově zazděný. Ostatní zdi jsou původní – kamenné. K poslední údržbě objektu došlo někdy po roce 1900, snad v souvislosti se zrušením hřbitova u kostela v roce 1909. Někdy v 90. letech 20. století pak stavba zchátrala do dnešní ruiny (zhroucení konstrukce střechy, náletové dřeviny atd. ).
Co se našlo během úklidu v márnici?
Náhrobek Jana Vojtěcha Wernera
Uvnitř márnice vlevo od dveří je umístěn náhrobek kněze Jana Vojtěcha (Joannes Adalbertus) Wernera. Uvádí se datum na náhrobku 1741 nicméně na náhrobku samém je zřetelně vidět číslo XVIIII – tedy 44. Náhrobek je ke zdi márnice novodobě přizděn cihlami – nejedná se tedy o původní umístění. Do márnice mohl být umístěn až druhotně přenesením z kostela.
Jan Vojtěch Werner byl v letech 1728-1737 farářem v Konárovicích. Ve Starém Kolíně působil přibližně ve stejné době (1732-1749) jako farář Václav Michael Tadeáš Werner. Je tedy pravděpodobné, že Jan Vojtěch Werner z náhrobku v márnici byl příbuzným (bratrem?) našeho faráře Václava Tadeáše Wernera, který ho nechal zde před rokem 1749 pohřbít. Po roce 1749 byl již Václav Tadeáš Werner přeložen do Sadské.
Náhrobní deska p. Huška
Při úklidu márnice byla nalezena i náhrobní deska otce a bratrů (Josef a Ignác) známého starokolínského faráře Karla Huška.
A další věci 🙂
1) Josef Tůma, Paměti osad na Kolínsku, 1915
2) Veronika Stejskalová, Josef Jedlička a jeho synové – online zde
3) Vít Jesenský, NPÚ, průzkum objektu 2014